Tak třeba včerejší z plného výtahu:
Dvě se baví o právě narozeném miminku - asi vnučka. Jedna se ptá, jak se jmenuje, duhá odpovídá - Danielka. Načež další dáma ve výtahu odvětí. Danielka - to je krásné jméno ..., a další dva ji v tom hlasitě podporuji. Vystoupila jsme a tyto tři osoby za mnou a dáma se ozve znovu - to bych teda nikdy nedala.... a samozřejmě další přitakání. Takovou falešnost a přetvářky fakt nemusím. Buď se mi to přece líbí nebo né.
Z kanceláře: Je to jako v písničce
... když máš kamaráda a ten tě podrazí, náladu máš mizernou...
Už jsou to 3 týdny, takže tyhle řádky už píšu s chladnou hlavou, ale v současné době se u nás stále nemluví. "všechno dělám špatně".... Kolega se zasloužil o to, že tam Kája se mnou po návratu vedoucí z dovolené nesmí, takže jsem si musela vzít dovolenou já a ta mi pak na konci roku bude chybět ...
Po cca měsíci - vše se urovnalo, ale ...
A z domova:
Píšu seznam věcí na tábor a nejde mi jedna klávesa, jakoby zamáčknuta. Znovu upozorňuju Káju, že nemá nad notebookem jíst... Že by jogurt, snažím zjistit příčinu - a ono to lepidlo. Klávesa z nějakého důvodu vypadla, tak ji nenapadlo nic jiného než ji zpátky pořádně přilepit disperzním lepidlem a ještě pěkně přimáčknout. Vypadalo to dobře, jenže nefungovalo to.
Žádné komentáře:
Okomentovat